Bůh nás chraň před optimismem!

6. března 2013 v 19:00 | Honza
Hnusná pachuť v ústech mě probudila, z hnusné noci, plné nočních můr. Ten den jsem byl rozbitý, jako kdybych propařil šedesát šest hodin v kuse. Myslel jsem, že to zas bude pěkně na hovno den.
Když jsem se sprchoval, už mi nepřišlo, že se cítím tak hnusně. Voda mi smyla všechen pot, co jsem vyplodil u toho děsného spánku a já se cítil lepé- čistý.
Jakmile jsem vylezl ze sprchy a utřel své tělo, bylo mi tak dobře, že jsem se odvážil odhrnout závěsy a podívat se jaký je odpolední život tam venku. Takový nádherný šok, zábleskem nekomromisních parpsků slunce, jsem neměl už přes půl roku. Musel jsem jít ven a to jsem už poslední dobou vůbec nedělal. Rychle jsem se oblékl a s chutí, málo oblečen, jsem se vydal do dne, ve který jsem už začal věřit.
Sotva jsem otevřel vchodové dveře, zliskal mě po tvářích, příjemně chladný jarní vítr. Byl jsem štěstím bez sebe. I přes strach z nachladnutí, jsem si nemohl zapnout bundu ke krku a plně jsem si na procházce užíval jara, na které jsem čekal věčnost!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama