Štěstí a smích

18. prosince 2012 v 19:00 | Honza
Hromada lidí, vzduch vydýchaný. Mozek mi snad odumírá. Těžko se mi přemýšlí, ale v hrudi cítím tvůrčí nádech. Vidím mlhavé barvy, ale přece ten svět je jasný. Snažím se utéct k výhledu na řeku, která mě uklidňuje. Ale musím přeskakovat ty negativní, stresu plné vlny. Jsou silné a velké. Běhá mi z toho mráz po zádech. Ale nakonec docházím k výhledu. Už začínám být klidný, pozoruji totiž věže na kopci, které mi připomínají štěstí a smích. Chtěl bych se unést svobodou letu, letět k věžím a být šťastný. Najednou rána, zmatek do mě vletěl jako blesk. Chaos! Musím se vyprostit, nevím kudy. Nevidím nic kolem sebe. Všelijaké chladné a tmavé barvy do mě narážejí. Pak jen naráz tlesk, další a další. Pak už jen zavřu oči a ponořím se do vlastního klidu. Když oči otevřu, zase ty věže. Rozběhnu se, skáču. Padám. Ještě pořád. Pak to vypadá, že má křídla zabrala vzduch. A letím, krásný obzor přede mnou v západu slunce a já se budu smát a budu šťasten.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama