Cesta do supervelkoměsta

3. prosince 2012 v 19:00 | Honza
Je divné dívat se, jak svět utíká nazpět... Ne samozřejmě to nejde, jen když sedíte ve vlaku proti směru jízdy. Zvlaštní však je pak pozorovat ten svět v rozdílné rychlosti. Když jede vláček pomalu, vidím všechno co vidět chci, když pak zrychlí.. no, vidím, vy víte co - rozmazané hovno. To však trochu kecám, jak by mohl u nás jet vlak tak rychle, abych viděl rozmazaně, to je fakt naprostá blbost. Začaly mě bolet oči z dělání takových volovin, jako se soustředit na to, jak se pohybuje okolí, tak jsem se začal dívat na oblohu, kde vidím jak se neúspěšně, ale tvrdě slunce pere o svoje místo mezi mraky. Mraky jsou velmi sebejistý soupeř a mezi náma, má velkou přesilu, je rozprostřený po celém ringu. Obavám se - dneska ten souboj už nevyhraje. Ale vidím světlé zítřky, teda měsíce. Myslím, že už blbnu! Tak to bývá, když mě bolí celé tělo z nepohodlného dvouhodinového spánku v hyperrychlém vlaku při cestě do supervelkoměsta!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuza Zuza | 3. prosince 2012 v 21:28 | Reagovat

vzhůru za světlými zítřky.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama